Zatímco kolébkou klasických fazolí, které u nás v České republice moc dobře známe a považujeme je už dokonce za naši původní rostlinu, je Mexiko, odkud se do světa rozšířili zásluhou zámořských objevů pořádaných hlavně Španěly, fazole mungo pocházejí trochu jiné části naší planety, a to z Asie, konkrétně tedy z Indie. Že jste o těchto fazolkách ještě neslyšeli a váš talíř zatím nenavštívily? Tak to se dopouštíte opravdu velké chyby jak z hlediska zdravotního, tak z toho gurmánského.

Tento druh je v porovnání s klasickými hnědým výrazně menší a kulatější. Ovšem první rozpoznávací znak je bezesporu barva, která je zde světle zelená. Na naše tělo mají dobrý vliv už jen kvůli tomu, že se řadí mezi luštěniny, které jsou významným zdrojem bílkovin. Nejužívanější a nejlepší cestou jejich přípravy a konzumace je naklíčení. Klíčky mají totiž tu výhodu, že nejsou tepelně upravené, a tím pádem si uchovávají všechny prospěšné látky, které jsou v případě tepelné úpravy nenávratně omezeny nebo úplně zničeny. Klíčení není žádným složitým procesem, a tak si je můžete vypěstovat v pohodlí domova, jen za pomocí internetu, na němž naleznete podrobný návod na celý proces. Až budou klíčky na světě, můžete je přidat do salátu, použít jako přílohu nebo je zobat jen tak samotné. Chuť není nijak nepříjemná a pokud máte rádi hrášek, tak si ji zamilujete, jelikož je velmi podobná.

Za toto mlsání vám budou vděčné vaše oči, zuby, nehty ale i koruna krásy, za kterou jsou označovány vlasy. Z vnitřního hlediska se vyhnete kardiovaskulárním chorobám, doplníte již zmíněnou vlákninu, vitamíny minerály a rozproudíte krevní oběh. Na rozdíl od jiných luštěnin jsou fazolky mungo snadno stravitelné a nebudou vás tak dlouho zatěžovat a způsobovat nepříjemnosti s nadýmáním. Tyto okolnosti ještě zmírníte, když je na pár hodin před konzumací namočíte do vody.